V řecké mytologii byl Orfeus legendárním hudebníkem, básníkem a prorokem. Byl synem múzy Calliope a thráckého krále Oeagruse. O Orfeovi se říkalo, že dostal lyru od Apollóna a on se stal tak zručným ve hře na ni, že dokázal okouzlit všechny živé věci. Také se o něm říkalo, že má moc svou hudbou hýbat kameny a stromy.
Jednoho dne se Orfeus zamiloval do krásné nymfy jménem Eurydika. Byli manželé, ale jejich štěstí bylo krátkodobé. Jednoho dne byla Eurydika uštknuta hadem a zemřela. Orpheus byl tak zarmoucen, že se rozhodl jít do podsvětí a přivést ji zpět.
Orfeus sestoupil do podsvětí a hrál na lyru pro Háda, boha mrtvých. Hádes byl Orfeovou hudbou tak dojat, že souhlasil s tím, aby se Eurydice vrátila do světa živých, ale pod jednou podmínkou:Orfeus se nemohl na Eurydiku ohlédnout, dokud oba nedosáhli povrchu země.
Orfeus a Eurydika se začali vracet zpět do světa živých, ale Orfeus měl takový strach, že ho Eurydika nebude následovat, že se otočil, aby se na ni podíval. Jakmile to udělal, navždy zmizela.
Orpheus měl zlomené srdce a nikdy se nevzpamatoval ze ztráty Eurydiky. Toulal se po zemi a zpíval smutné písně o své lásce k ní. Nakonec byl roztrhán skupinou Maenadů, kteří byli zběsilými stoupenci boha Dionýsa.
Mýtus o Orfeovi a Eurydice je příběhem o lásce, ztrátě a síle hudby. Je to také příběh o nebezpečí ohlédnutí zpět a o důležitosti víry.