1. Strach z proroctví :Jocasta si je vědoma proroctví, že její syn zabije svého otce a ožení se s ní. Jak se Oidipus noří hlouběji do pravdy, Jocasta začíná být stále více znepokojená a obává se, že by se proroctví mohlo naplnit.
2. Vina a hanba :Jocasta se podílela na rozhodnutí opustit Oidipa jako dítě, aby unikla proroctví. Když Oidipus odhaluje podrobnosti, Jocasta pociťuje hluboký pocit viny a hanby za své minulé činy.
3. Obranný mechanismus :Jocasta může použít hněv jako obranný mechanismus k potlačení pravdy, která se odvíjí. Vyjadřováním hněvu se snaží vyhnout konfrontaci s bolestnou realitou.
4. Ztráta kontroly :Jocastina reakce odráží ztrátu kontroly nad jejím životem a událostmi, které se staly. Odhalení zpochybňují její pochopení vlastní minulosti a rozhodnutí, která učinila.
5. Tragická realizace :Zatímco Oidipus dává dohromady pravdu, Jocasta se postupně vyrovnává s tragickými následky svých činů. Uvědomění si, že její syn je skutečně osobou předurčenou k naplnění proroctví, vyvolává nesmírné emocionální strádání a hrůzu.
6. Sociální stigma :V kontextu starořecké společnosti by splnění proroctví přineslo Jocastě a její rodině hanbu a hanbu. Myšlenka na společenský úsudek a potenciální pád její pověsti přispívá k jejímu emocionálnímu zmatku.
7. Emoční přetížení :Kumulativní účinek těchto faktorů vede k ohromující emocionální reakci Jocasty. Zažívá řadu intenzivních emocí, včetně šoku, zoufalství a úzkosti.
Nakonec Jocastiny reakce ukazují intenzivní emocionální a psychologický dopad konfrontace s pravdou o minulých činech a nevyhnutelných důsledcích, které s sebou nesou.