1. Simile:"Její oči byly modré jako nebe bez mráčku."
- Autor přirovnává oči postavy k bezmračné obloze, čímž vytváří jasnou vizuální představivost.
2. Metafora:"Slova ho prořízla jako ostrý nůž."
- Emocionální dopad slov je metaforicky přirovnáván k fyzickému řezu, který vyjadřuje intenzitu a prožitou bolest.
3. Personifikace:"... vítr sténal a sténal mezi stromy."
- Větru, neživé síle, jsou dány lidské vlastnosti sténání a sténání, což dodává prostředí emocionální tón.
4. Hyperbola:"Byl jsem tak trapný, mohl jsem vlézt pod skálu a zůstat tam navždy."
- Mluvčí používá nadsázku (hyperbolu), aby zdůraznil intenzitu trapnosti.
5. Obrazy:"Místnost byla vírem barev a pohybu, vzduch plný smíchu a hudby."
- Autor využívá smyslové detaily k vytvoření živého obrazu živé a pulzující atmosféry.
6. Symbolika:"Na medailonku, který nosil, byl obrázek jeho matky, neustálá připomínka štěstí, které kdysi sdíleli."
- Medailonek symbolizuje spojení postavy s matkou, představuje vzpomínky, lásku a nostalgii.
7. Aliterace:"Jemné poryvy vánku vedly kluzák elegantně."
- Opakování zvuku "g" v "jemných poryvech" a "ladně vedeno" vytváří příjemný zvukový efekt, který zlepšuje náladu a atmosféru.
8. Předzvěst:"Když vstoupili do strašidelného lesa, přeběhl jim mráz po zádech, předtucha neznámých nebezpečí, která před nimi číhala."
- Jemné náznaky a náznaky budoucích událostí (předobrazy) vytvářejí u čtenářů pocit očekávání a napětí.
9. Ironie:"Tvrdil, že je odborníkem na toto téma, přesto nedokázal správně odpovědět na jedinou otázku."
- Ironie se používá k vytvoření humoru nebo zdůraznění rozporuplné situace, zdůraznění rozporu mezi zdáním a realitou.
Toto je jen několik příkladů bohatého a rozmanitého obrazového jazyka použitého v „Nic než pravda“, z nichž každý přispívá k celkové hloubce, struktuře a emocionální rezonanci vyprávění.