zase jsem uvízl ve tmě,
Bez cesty ven, bez možnosti restartu.
Další den, další lež,
Další šance se rozloučit.
(Sbor)
Už to nevydržím,
Jsem připraven zavřít dveře.
Tak to vzdávám,
nechávám jít,
Ruším svou budoucnost,
A přijmout svou minulost.
(verš 2)
Jsem unavený být sám,
Už mě unavuje cítit se jako kámen.
Jsem unavený z bolesti a bolesti,
Jsem unavený ze studu.
(Sbor)
Už to nevydržím,
Jsem připraven zavřít dveře.
Tak to vzdávám,
nechávám jít,
Ruším svou budoucnost,
A přijmout svou minulost.
(Most)
A budoucnost, kterou drží a zná,
Jen mi to přinese další poklesy,
že nemůžu vzít,
Jediné, co mohu udělat, je zlomit.
(Sbor)
Už to nevydržím,
Jsem připraven zavřít dveře.
Tak to vzdávám,
nechávám jít,
Ruším svou budoucnost,
A přijmout svou minulost.
(Outro)
A možná jednoho dne,
najdu svou cestu,
Ale do té doby,
Zůstanu tady ve tmě.