1. Atmosféra: Moriarty nastoluje od začátku příběhu tajemnou a zlověstnou atmosféru. Prostředí odlehlého plážového domu u oceánu, obklopeného hustým lesem, vytváří pocit izolace. Počasí je popisováno jako „šedé a zadumané“, což přispívá k pocitu předtuchy a napětí.
2. Postavy: K náladě přispívá i autorova charakteristika. Hlavní hrdinka Cate se potýká s osobní krizí a pocity nespokojenosti se svým životem. Její emocionální zmatek a zranitelnost vyvolávají ve čtenářích neklid a úzkost z toho, co se jí může stát.
3. Představy: Náznaky a předznamenání potenciálního nebezpečí nebo nečekaných událostí vytvářejí pocit napětí a hrůzy. Moriarty obsahuje jemné vodítka o záhadných postavách číhajících v pozadí, podivných zvucích a nevysvětlitelných událostech, které udržují čtenáře na pozoru a předvídají, co se může vyvinout.
4. Rychlost zobrazování: Moriarty řídí tempo příběhu, aby zvýšil náladu. Střídají se v ní okamžiky napětí a krátké mezihry klidu, budování očekávání a pocitu neklidu. Narůstající napětí, když Cateina tři přání začnou mít nečekané a znepokojivé důsledky, ve čtenářích vyvolává stále větší obavy z výsledku.
5. Snímky: Živé obrazy a popisný jazyk pomáhají vykreslit živý obraz prostředí a emocí postav. Autor používá obraznost, která vyvolává pocity izolace, zranitelnosti a nejistoty, to vše přispívá k celkové náladě příběhu.
6. Jazyk: Autorovo použití jazyka, včetně výběru slov a větné stavby, odráží náladu příběhu. Krátké, roztříštěné věty vytvářejí nesourodý a zneklidňující tón, zatímco náznaky humoru poskytují chvíle odlehčení od intenzivní atmosféry.
Kombinací těchto prvků Liane Moriarty účinně nastolí znepokojivou a napínavou náladu ve „Třech přáních“, vtáhne čtenáře do světa příběhu a nechá je touží objevit pravdu za tajemnými událostmi, které se odehrávají.