Poslouchejte je Děti noci Jakou hudbu dělají Kdo poslouchá?

Báseň „Listen to them“ od Edgara Allana Poea je zamyšlením nad zvuky a záhadami noci. Začíná tím, že řečník osloví „děti noci“ a zeptá se, jakou hudbu dělají. Řečníka pak zajímá, kdo tuto hudbu poslouchá a co by si při poslechu mohl myslet nebo co cítí.

Báseň vytváří pocit údivu a tajemství tím, že popisuje noc jako čas tajemství a skrytých významů. Otázky řečníka o tom, kdo poslouchá a co si může myslet, naznačují, že ve zvukech noci je něco hlubšího a významnějšího, než se na první pohled zdá.

Báseň také používá snímky a symboliku k vytvoření živého a zapamatovatelného obrazu noci. „Děti noci“ lze interpretovat jako různé věci, jako jsou zvířata, hmyz nebo dokonce hvězdy a planety. „Hudba“, kterou tvoří, mohou být zvuky jejich pohybů nebo způsob, jakým se vzájemně ovlivňují. „Posluchačem“ mohl být mluvčí, čtenář nebo dokonce personifikovaná reprezentace samotné noci.

Celkově je báseň „Poslouchejte je“ podnětným a sugestivním textem, který zve čtenáře k zamyšlení nad skrytými záhadami a významy noci.