- Výška nebo intonace :odkazuje na změnu základní frekvence hlasu během řeči. Výška tónu je spojena se vzestupem a pádem hlasu a pomáhá sdělit emoce, důraz a gramatické informace, jako jsou otázky nebo prohlášení.
- Stres nebo přízvuk :odkazuje na relativní důležitost připisovanou určitým slabikám nebo slovům v řeči. Stres se používá ke zvýraznění důležitých slov nebo slabik a může také pomoci sdělit emoce a gramatické informace.
- Trvání nebo načasování :odkazuje na dobu potřebnou k vytvoření zvuku nebo slabiky. Dobu trvání lze použít k vyjádření důrazu, kontrastu a gramatických informací.
- Rytmus :odkazuje na časové vzorce vytvořené střídáním přízvučných a nepřízvučných slabik v řeči. Rytmus pomáhá vytvářet pocit plynutí a melodie v řeči a může také zprostředkovat informace o emocích a záměrech mluvčího.
- Kvalita zabarvení nebo hlasu :odkazuje na tonální charakteristiky řeči, které jsou ovlivněny akustikou vokálního traktu a tvarem hlasivek. Timbre dokáže zprostředkovat emoce, osobní identitu a pomoci s rozpoznáváním řeči.