V lese hlubokém a divokém,
Stojí strom tak starý a mírný,
Jeho větve sahají vysoko,
Jako strážce proti obloze.
(Sbor)
Ach, lípa, ach, lípa,
S jeho listy tak zelenými a jeho kůrou tak volnou,
Je to maják naděje, symbol míru,
Připomínka nekonečného uvolnění přírody.
(verš 2)
Pod jeho stínem nacházíme útěchu,
Svatyně, kde jsou problémy vymazány,
Jeho jemný šepot ve vánku,
Zpívá ukolébavku, která nám přináší úlevu.
(Sbor)
Ach, lípa, ach, lípa,
S jeho listy tak zelenými a jeho kůrou tak volnou,
Je to maják naděje, symbol míru,
Připomínka nekonečného uvolnění přírody.
(Most)
Ó, ať lípa navždy stojí,
Svědectví o velkoleposti přírody,
Symbol síly, odolnosti a milosti,
V průběhu času sledujeme jeho krásu.
(verš 3)
Shromážděme se tedy kolem jeho kmene,
A děkuj za tento posvátný funk,
Pro lípu, dar tak vzácný,
To naplňuje naše srdce láskou a péčí.
(Sbor)
Ach, lípa, ach, lípa,
S jeho listy tak zelenými a jeho kůrou tak volnou,
Je to maják naděje, symbol míru,
Připomínka nekonečného uvolnění přírody.