1. Současný tanec: V současném tanci „hlas“ pohybu odkazuje na jedinečný styl, techniku a umělecké vyjádření každého tanečníka. Pohybový „refrén“ na druhé straně odkazuje na synchronizovaná nebo koordinovaná skupinová vystoupení, která vytvářejí harmonickou vizuální podívanou.
2. Balet: V klasickém baletu spočívá „hlas“ pohybu v přesných, plynulých a ladných pohybech jednotlivých tanečníků. Pohybový „refrén“ je patrný v synchronizovaných sestavách, formacích a souborových sekvencích v podání corps de ballet (hlavní skupina tanečníků souboru).
3. Hudební divadlo: V hudebním divadle se „hlas“ pohybu vztahuje ke způsobu, jakým tanečníci, herci a performeři používají pohyb k vyjádření charakteru, emocí a příběhu. Pohybový „refrén“ zahrnuje velká produkční čísla, kde se do řízených tanců a pohybů zapojuje více umělců.
4. Folklorní tanec: Folklorní tanec zahrnuje různé tradiční tance z různých kultur. „Hlas“ pohybu ve folklorních tancích představuje jedinečné kroky, vzory a rytmy, které charakterizují každý tanec. Pohybový „refrén“ vstupuje do hry, když skupina tanečníků předvádí tanec a vytváří tak harmonickou ukázku kulturního dědictví.
5. Moderní tanec: Moderní tanec klade důraz na expresivní, volně plynoucí pohyby, které tanečníkům umožňují autenticky se vyjádřit. „Hlas“ pohybu v moderním tanci je vysoce individualizovaný, zatímco „refrén“ spočívá v kolektivní interpretaci choreografie skupinou tanečníků.
„Hlasem a sborem pohybu“ uznáváme uměleckou individualitu tanečníků a zároveň zdůrazňujeme sílu a dopad synchronizovaných nebo kolektivních pohybů při vytváření vizuálně ohromujících a emocionálně rezonujících představení.