Emocionální vyjádření: Hudba poskytla zotročeným jedincům způsob, jak vyjádřit své emoce a najít útěchu v těžkých časech. Zpěv jim umožnil zpracovat své zážitky, zbavit se stresu a spojit se se svou komunitou.
Duchovní spojení: Mnoho zotročených lidí nacházelo útěchu v náboženské víře. Zpívání spirituálů a hymnů bylo formou uctívání a způsobem, jak se spojit s vyšší silou. Tyto písně jim umožnily vyrovnat se s útrapami, které prožili, a najít sílu ve své víře.
Vyprávění: Písně často sloužily jako forma vyprávění, předávání lekcí, tradic a společných vzpomínek z jedné generace na druhou. Prostřednictvím písní si zotročení jednotlivci zachovali svou historii a kulturu a udrželi své dědictví naživu navzdory utlačovaným okolnostem.
Komunikace: V některých případech otroci používali písně jako prostředek komunikace. Polní holky byly například pracovní písně, které umožňovaly otrokům pracujícím na polích komunikovat mezi sebou na velké vzdálenosti.
Odpor: Zpěv byl někdy formou odporu. Otroci mohou pomocí písní nenápadně vyjádřit nespokojenost, kritizovat systém otroctví nebo sdílet zakódovaná poselství naděje a osvobození.
Mechanismus zvládání: Hudba pomáhala zotročeným jednotlivcům vyrovnat se s fyzickými a psychickými následky jejich zážitků. Zpěv poskytoval odbytiště jejich bolesti a umožňoval jim na okamžik uniknout z drsné reality otroctví.
Celkově byl zpěv pro zotročené lidi mnohostranným mechanismem vyrovnávání se. Sloužil jako emocionální terapie, duchovní útočiště, prostředek sociálního spojení, nástroj odporu a způsob, jak zachovat jejich kulturní identitu.