Můžeme však pochopit, proč by takový čin mohl být zvažován, na základě kontextu knihy:
* Zoufalství: Vězni žijí ve stavu extrémního zoufalství, čelí hladu, nemocem a neustálé hrozbě smrti. Stráže představují symbol jejich útlaku a násilný čin lze považovat za zoufalý pokus bojovat proti jejich bezmoci.
* Ztráta lidskosti: Nelidské podmínky v táborech dehumanizují vězně i dozorce. Vězni by mohli vidět dozorce jako méně než lidi, takže je snazší uvažovat o násilí vůči nim.
* Touha po pomstě: Brutální zacházení a ponižování vězňů může podnítit touhu po pomstě, i když je to marný a nebezpečný čin.
* Naprosté vyčerpání a zmatek: Neustálé utrpení a ztráta naděje by mohly vést k nepředvídatelnému a iracionálnímu chování, které by mohlo vést k násilným výbuchům.
Je však důležité mít na paměti, že „Noc“ je fiktivní příběh založený na Wieselových vlastních zkušenostech. Konkrétní čin, který jste zmínil, se ve skutečnosti nemusel stát.
Kniha se zaměřuje především na boj vězňů o zachování lidskosti a naděje tváří v tvář nepředstavitelnému utrpení. Zoufalství a násilí jsou aspekty situace, ale kniha zdůrazňuje především psychologický dopad holocaustu.