* Byla to nejvyšší vzorkovací frekvence, které bylo možné s tehdy dostupnou technologií prakticky dosáhnout. Na počátku 80. let, kdy se vyvíjely CD, se nejvyšší vzorkovací frekvence, kterých bylo možné dosáhnout, pohybovaly kolem 50 kHz. To však bylo příliš vysoké pro relativně pomalé počítače a paměťová zařízení, která byla v té době k dispozici. 44,1 kHz bylo zvoleno jako kompromis mezi vysokou kvalitou a praktičností.
* Byl kompatibilní se stávajícím analogovým záznamovým a přehrávacím zařízením. Drtivá většina analogových záznamových a přehrávacích zařízení v té době používala vzorkovací frekvenci 44,1 kHz. To znamenalo, že CD bylo možné přehrávat na stávajících zařízeních bez jakýchkoliv úprav.
* Bylo to dobré pro lidské ucho. Lidské ucho může slyšet zvuky až do 20 kHz. Vzorkovací frekvence 44,1 kHz je více než dvojnásobkem této frekvence, což znamená, že dokáže přesně reprodukovat celý rozsah zvuků, které lidské ucho slyší.
Od uvedení disků CD se vzorkovací frekvence 44,1 kHz stala standardem pro digitální zvuk. Používá se nejen pro CD, ale také pro DVD, MP3 a další digitální audio formáty.