Ve světě betonu cítím potřebu se osvobodit
Najít místo zázraku, kde může být můj duch
V divočině přírody, kde je vzduch čistý a čistý
Uniknu nástrahám tohoto života, který už není bezpečný
(Sbor)
Do divočiny, do divočiny, kde se hory dotýkají nebe
Do divočiny, do divočiny, kde řeky tak vysoko tečou
Do divočiny, do divočiny, kam mě divočina volá
Do divočiny, do divočiny, kde se mé srdce cítí konečně svobodné
(verš 2)
Přes lesní stíny, kde sídlí záhady
Pod baldachýnem, kde se skrývají tajemství
Půjdu po prastarých stezkách, spojím se s duší přírody
V této posvátné svatyni se uzdravím
(Sbor)
Do divočiny, do divočiny, kde se hory dotýkají nebe
Do divočiny, do divočiny, kde řeky tak vysoko tečou
Do divočiny, do divočiny, kam mě divočina volá
Do divočiny, do divočiny, kde se mé srdce cítí konečně svobodné
(Most)
Tváří v tvář výzvám neztratím svou cestu
S každým krokem v tomto nezkrotném boji sílím
Vítr šeptá moudrost, hvězdy vedou mou cestu
V tomto objetí přírody najdu novou lásku, pustím hněv
(Sbor)
Do divočiny, do divočiny, kde se hory dotýkají nebe
Do divočiny, do divočiny, kde řeky tak vysoko tečou
Do divočiny, do divočiny, kam mě divočina volá
Do divočiny, do divočiny, kde se mé srdce cítí konečně svobodné
(Outro)
Odcházím do divočiny a nechávám všechny starosti za sebou
V této obrovské rozloze nacházím skutečný pocit sebe sama
S každým nádechem cítím nával života
V objetí přírody jsem objevil ráj.