V přeplněné místnosti jsi tam byl,
Vize nesrovnatelné krásy.
Moje srdce se rozbušilo, mé smysly ožily,
Ve vaší přítomnosti jsem se cítil tak živý.
(Před refrénem)
Sdíleli jsme smích, sny a ukradené pohledy,
Okamžiky, které mi připadaly jako věčné transy.
Ó, to kouzlo, tajemná milost,
Seslal jsi kouzlo na tento osamělý prostor.
(Sbor)
Ale jako fantom jsi vyklouzl pryč,
Zanechává za sebou děsivé zděšení.
Ta, která utekla, nepolapitelná duše,
Hořkosladká vzpomínka, která si vybírá svou daň.
(verš 2)
Dny se proměnily v noci a měsíce v roky,
Přesto mi v uších zůstala vzpomínka na tebe.
Přemýšlel jsem a bloudil, hledal jsem tě,
Ve stínech minulosti jsem se držel stopy.
(Most)
Někteří říkají, že láska nemá trvat,
Že vybledne a zůstane jen šepot minulosti.
Ale odmítám uvěřit, že je to všechno marné,
Po té, která utekla, stále toužím a udržuji si ji.
(Sbor)
Ale jako fantom jsi vyklouzl pryč,
Zanechává za sebou děsivé zděšení.
Ta, která utekla, nepolapitelná duše,
Hořkosladká vzpomínka, která si vybírá svou daň.
(verš 3)
Přes vzestupy a pády, vzestupy a pády,
Nosil jsem s sebou sny, které jsme si oba vybrali.
V srdci držím malý uhlík naděje,
Že jednoho dne nás osud zavede k útěku.
(Outro)
Tak pokračuji s hořkosladkým úsměvem,
Hon za vzpomínkami, míli za mílí.
Pro toho, kdo utekl, mé srdce navždy zůstane,
V nadčasové kapitole, kde láska nikdy nevyhasne.