Píseň začíná tím, že zpěvák mluví o tom, jak se cítí, jako by se vždy snažil poměřit, ale nikdy se mu to úplně nepodařilo. Má pocit, že je jen „nula“ ve srovnání se všemi ostatními. Ale pak si uvědomí, že nemusí být dokonalý, aby byl milován a přijímán. Učí se, že jeho hodnota pochází z toho, že je sám sebou, ne ze snahy být někým, kým není.
Refrén písně je silným potvrzením vlastní hodnoty:
„Jsem, kdo jsem, a nezměním se
A já se nemusím bát, protože mě miluješ stejně
Nejsem nula, nejsem neviditelný
Jsem, jsem, jsem, miluješ mě"
Tato píseň je připomínkou toho, že nemusíme být dokonalí, abychom byli milováni a přijímáni. Všichni jsme cenní, jednoduše proto, že jsme.