Text se zaměřuje na to, jak se hlavní hrdina dívá na starou fotografii, přemítá o dobrých vzpomínkách a emocích s ní spojených. Přenese se zpět v čase a znovu prožívá pocity radosti, štěstí a lásky, které zažil v minulosti. Píseň však také nese podtón smutku a touhy, což naznačuje, že tyto vzpomínky jsou nyní zabarveny lítostí a nostalgií.
Sbor zdůrazňuje živost a nostalgii spojenou s fotografií:
"Podívejte se na tuto fotografii,
Pokaždé, když to udělám, rozesměje mě.
Jak to, že naše oči tak zrudly?
A co to sakra má na hlavě Joey?"
Protagonista se soustředí na konkrétní detaily na fotografii, jako je Joeyho neobvyklý klobouk nebo červené, pravděpodobně slzavé oči lidí na snímku, což naznačuje společný emocionální zážitek nebo událost, která je všechny svedla dohromady. Fotografie slouží jako spouštěč pro emocionální cestu, která kombinuje smích, slzy a pocit nostalgie.
Emocionální rezonance písně pramení z její schopnosti proniknout do univerzálních témat ztráty, touhy a plynutí času. Vyjadřuje myšlenku, že i když čas jde kupředu a určité okamžiky se stávají součástí minulosti, stále mohou mít obrovskou emocionální váhu a význam. Nostalgický tón písně naznačuje, že řečník si hluboce váží minulých okamžiků a lidí, kteří jsou s nimi spojeni, a postrádá je.
„Fotografie“ u posluchačů rezonuje, protože v sobě skrývá hořkosladké emoce, které doprovázejí vzpomínky, a připomíná nám pomíjivost života a důležitost vážení si lidí a okamžiků, které nám jsou drahé.