(verš 1)
Oh, řekni, můžeš vidět, za ranního úsvitu,
Co jsme tak hrdě vítali při posledním lesku soumraku?
Jehož široké pruhy a jasné hvězdy v nebezpečném boji
Nebo ty hradby, které jsme sledovali, tak galantně proudily?
A rudá záře raket, bomby vybuchující vzduchem,
Celou noc jsem prokázal, že tam naše vlajka stále je.
Oh, řekněme, ještě mává ten prapor posetý hvězdami?
Je to země svobodných a domov statečných?
(verš 2)
Na břehu, matně vidět skrz mlhy hlubin,
Kde nepřátelův povýšený hostitel v děsivém tichu odpočívá,
Co je to, co ten vánek, nebo ta tyčící se strmá,
Jak neklidně fouká, napůl skrývá, napůl odhaluje?
Teď zachytí záblesk prvního ranního paprsku,
V plné kráse se nyní odráží v proudu.
'To je prapor posetý hvězdami, ach, ať mává
O'er země svobodných a domov statečných!
(verš 3)
A kde je ta kapela, která tak okázale přísahala
Uprostřed válečného zmatku a bitevního zmatku,
Domov a zemi, kterou by nám už neopustili?
Jejich krev smyla znečištění z jejich odporných kroků.
Nájemníka a otroka nemohlo zachránit žádné útočiště
Z hrůzy útěku nebo šera hrobu.
A prapor posetý hvězdami vítězně zamává
O'er země svobodných a domov statečných.
(Sbor)
Oh, řekněme, ještě mává ten prapor posetý hvězdami?
Je to země svobodných a domov statečných?