Ve světě odstínů modré truchlíte po zapadajícím slunci
Soumrak zaplňuje oblohu a vrhá stíny, jeden po druhém
Den se chýlí ke konci a vše zahalí noc
Necháme vás šeptat příběhy, zatímco ticho láká, tiše zavolejte
(Před refrénem)
Ach, ty truchlíš nad slábnoucím světlem, nad teplem, které mizí
Touha po úsvitu, kdy vládnou nové začátky
Ale v této hodině soumraku najděte útěchu ve hvězdách
Vedou vás temnotou, dokud ráno nezlomí mříže
(Sbor)
Truchlíš nad východem slunce, ale naděje stále bliká
Jako svíčka v noci vás vede až do úsvitu
Přes údolí hluboká a stíny dlouhé, je to tam vedle tebe
Najdeš svou cestu, protože objetí naděje tě provede
(verš 2)
Uprostřed večerního objetí vzpomínky tančí a hrají si
Šepot vzácných okamžiků, jako ozvěny ze včerejška
Odstíny západu slunce malují na plátno ve vaší mysli
Jak sny vzlétají, nesené jemným vánkem, tak laskavé
(Před refrénem)
Ach, ty truchlíš nad slábnoucím světlem, nad teplem, které mizí
Touha po úsvitu, kdy vládnou nové začátky
Ale v této hodině soumraku najděte útěchu ve hvězdách
Vedou vás temnotou, dokud ráno nezlomí mříže
(Sbor)
Oplakáváš východ slunce, ale naděje stále bliká
Jako svíčka v noci vás vede až do úsvitu
Přes údolí hluboká a stíny dlouhé, je to tam vedle tebe
Najdeš svou cestu, protože objetí naděje tě provede
(Most)
Měsíc vrhá svou stříbřitou záři, maják v noci
Provázet vás touto cestou a vrhat její jemné světlo
Zvedni tedy zrak k nebesům, nechť jsou hvězdy tvým průvodcem
Zavedou vás do rána, kde budou přebývat nové sny
(Sbor)
Oplakáváš východ slunce, ale naděje stále bliká
Jako svíčka v noci vás vede až do úsvitu
Přes údolí hluboká a stíny dlouhé, je to tam vedle tebe
Najdeš svou cestu, protože objetí naděje tě provede