V oparu jsem našel tvůj dopis,
Na podlaze s prázdným vínem.
Pořád mi běhá mráz po zádech,
Jen o tom přemýšlím,
Jak mě to rozsekalo.
(Před refrénem)
Měl jsem vědět lépe,
Než abych ti řekl, jak jsem se cítil,
Ale teď už je to jedno,
Protože jsem toho řekl příliš mnoho.
(Sbor)
Myslel jsem, že jsem ti řekl,
Nikdy jsem ti nechtěl ublížit.
Jen jsem si myslel, že to budu já,
Kdo by tě mohl konečně udělat šťastným.
(verš 2)
O chvíli později,
Narazil jsem na tebe v centru města,
Vypadal jsi mnohem starší,
A řekl jsi mi, že jsi v pořádku.
(Sbor)
Myslel jsem, že jsem ti řekl,
Nikdy jsem ti nechtěl ublížit.
Jen jsem si myslel, že to budu já,
Kdo by tě mohl konečně udělat šťastným.
(verš 3)
V temnotě mého pokoje,
Snažím se najít klid,
Ale vše co vidím,
Je tvůj smutný, sladký úsměv,
A krev na tvých rukou.
(Sbor)
Myslel jsem, že jsem ti řekl,
Nikdy jsem ti nechtěl ublížit.
Jen jsem si myslel, že to budu já,
Kdo by tě mohl konečně udělat šťastným.
(Outro)
Co jsme cítili,
Nemohu to popřít,
I kdyby nás to oba zabilo,
nevyměnil bych to,
Na cokoli jiného.