V tichu mého pokoje,
ocitám se sám,
Bez tvé přítomnosti, která by zaplnila prázdnotu,
Mé srdce je těžké jako kámen.
(Sbor)
Osamělé noci bez tebe,
Bolest, kterou nemůžu vydržet,
Toužím po dnech, kdy jsme byli jedno,
Ale teď se musím divit,
Co se pokazilo?
(verš 2)
Přehrávám si v mysli naše vzpomínky,
Smích, radost, láska, kterou jsme sdíleli,
Ale teď mi to všechno připadá jako vzdálený sen,
Sen, který se pomalu rozplývá.
(Sbor)
Osamělé noci bez tebe,
Bolest, kterou nemůžu vydržet,
Toužím po dnech, kdy jsme byli jedno,
Ale teď se musím divit,
Co se pokazilo?
(Most)
Snažím se najít útěchu ve společnosti ostatních,
Ale nikdo nemůže zaplnit prázdnotu, kterou jsi zanechal,
Tvá nepřítomnost vrhá stín na můj život,
Stín, který jako by přetrvával navždy.
(Sbor)
Osamělé noci bez tebe,
Bolest, kterou nemůžu vydržet,
Toužím po dnech, kdy jsme byli jedno,
Ale teď se musím divit,
Co se pokazilo?
(Outro)
Přes tyto osamělé noci se držím naděje,
Že jednoho dne k sobě můžeme najít cestu zpět,
Do té doby budu mít tvé vzpomínky blízko mého srdce,
A modlete se za den, kdy budeme zase spolu.