Uprostřed tyčících se vrcholků a zelených kopců,
Kde šeptá horský vánek a vzrušuje příroda,
Město zasazené do Benguetova objetí,
Baguio, útočiště plné milosti.
(Sbor)
Ach, Baguio, město borovic,
Kde se prolíná krása serenády a mír,
Tvé kouzlo se rozvine jako božská symfonie,
Okouzlující srdce, pozemský ráj tak nádherný.
(verš 2)
S ulicemi zdobenými tapisérií květin,
Plátno přírody šíří své živé síly,
Parky a zahrady kvetou v živých barvách,
Ráj, kde se vlévají sny a život.
(Sbor)
Ach, Baguio, město borovic,
Kde se prolíná krása serenády a mír,
Tvé kouzlo se rozvine jako božská symfonie,
Okouzlující srdce, pozemský ráj tak nádherný.
(verš 3)
V svěžím ranním vzduchu, vůně borovice,
Terapeutické útočiště tak vznešené,
Kde se daří zdraví a kde duchové nacházejí uvolnění,
Útočiště pro klid a mír.
(Sbor)
Ach, Baguio, město borovic,
Kde se prolíná krása serenády a mír,
Tvé kouzlo se rozvine jako božská symfonie,
Okouzlující srdce, pozemský ráj tak nádherný.
(verš 4)
Když slunce zapadá nad malebným Miradorem,
Plátno malované v odstínech zlata a dalších,
Puls města se zpomaluje, sny létají,
V této okouzlující říši se den mění v noc.
(Sbor)
Ach, Baguio, město borovic,
Kde se prolíná krása serenády a mír,
Tvé kouzlo se rozvine jako božská symfonie,
Okouzlující srdce, pozemský ráj tak nádherný.
(Most)
Ctíme tě, Baguio, s pokorným srdcem,
Pro klid, který propůjčuje tvá nádhera,
Útočiště míru, domov silný a pravdivý,
Naše píseň chvály za všechno, co jsi udělal.
(Sbor)
Ach, Baguio, město borovic,
Kde se prolíná krása serenády a mír,
Tvé kouzlo se rozvine jako božská symfonie,
Okouzlující srdce, pozemský ráj tak nádherný.