V malém městě, nedaleko,
Jednoho zasněženého dne žila myš jménem Wilbur.
Byl to malá veselá myš,
Se srdcem plným radosti a usměvavou tváří.
(Sbor)
Vánoční myš Wilbur, rozveseluje všechny,
Sdílení dárků a štěstí, velkých i malých.
Nosil dárky zvířatům v nouzi,
A ujistěte se, že se všichni opravdu najedli.
(verš 2)
Wilbur by proběhl sněhem,
Rozdávat dárky všem, co by znal.
Nechal by je na prahu, s jiskrou v očích,
A zvířata se probudila do šťastného překvapení.
(Sbor)
Vánoční myš Wilbur, rozveseluje všechny,
Sdílení dárků a štěstí, velkých i malých.
Nosil dárky zvířatům v nouzi,
A ujistěte se, že se všichni opravdu najedli.
(Most)
Wilburova laskavost se rozšířila po celé zemi,
A všechna zvířata ho milovala, ruku v ruce.
Ukázal jim pravý význam Vánoc,
Že dávání a sdílení je ten největší dar ze všech.
(Sbor)
Vánoční myš Wilbur, rozveseluje všechny,
Sdílení dárků a štěstí, velkých i malých.
Nosil dárky zvířatům v nouzi,
A ujistěte se, že se všichni opravdu najedli.
(Outro)
Vzpomeňme si tedy na Wilburovu vánoční pohádku,
A přijmi ducha dávání, nikdy nezklam.
Šiřme radost a laskavost po celý rok,
A oslavujte lásku a mír, které Vánoce přinášejí.