(Jacques Brel)
První verš:
Naše láska byl tanec,
Hvězdy byly naše světlo,
Pohybovali jsme se a zpívali jsme,
Vše bylo té noci zázrak a magie.
Refrén:
A teď, teď jsme staromilci,
Naše vášeň ochladla,
Ale vzpomínky na naši lásku,
Ty budeme držet.
Druhý verš:
Sdíleli jsme naše sny,
Promluvili jsme naše srdce,
Smáli jsme se a plakali,
Jako by čas neměl konce a my bychom nikdy neodešli.
Refrén:
A teď, teď jsme staromilci,
Naše vášeň ochladla,
Ale vzpomínky na naši lásku,
Ty budeme držet.
Můstek:
Plamen může být pryč,
Ale uhlíky zůstávají,
Jemně zářící v srdci všeho, co jsme sdíleli,
Připomínka lásky tak vzácné.
Třetí verš:
Během všech našich let,
Naše láska přežila,
V tichých chvílích a v příbězích, které jsme prožili,
Podstata naší lásky stále přebývá.
Refrén:
A teď, teď jsme staromilci,
Naše vášeň ochladla,
Ale vzpomínky na naši lásku,
Ty budeme držet.
Výchozí:
Tak se držme svých vzpomínek,
Nechte je vést nás dny,
Neboť v těchto vzácných chvílích,
Naše láska vždy zůstane.