Ve světě chaosu a zoufalství,
Kde se zdálo, že tma naplňuje vzduch,
Odvíjí se příběh, příběh tak velkolepý,
O svaté duši v této neklidné zemi.
(verš 2)
Sv. Damien, maják milosti,
S láskou a milosrdenstvím objal
hluboká bolest a utrpení malomocných,
jeho srdce propletené, jeho slib dodržet.
(verš 3)
Na Molokaiových březích našel svůj domov,
Místo, kde začala kvést naděje.
Sloužil nemocným s něžnou péčí,
Zmírnit tam jejich bídu.
(verš 4)
Jak roky plynuly, jeho tělo bylo slabé,
Jeho duch nikdy nepřestal hledat
Mír a útěchu, kterou všichni mohli získat,
Spojeni láskou, která nezná bolest.
(Sbor)
Slzy svatého Damiena, jemně tečou,
Svědectví o jeho lásce září,
V srdcích těch, kterých se dotkl a uzdravil,
Jeho odkaz soucitu zpečetěn.
(verš 5)
I když jeho vlastní zdraví začalo mizet,
Láska svatého Damiána se nikdy nezměnila.
Přijal utrpení jako své vlastní,
Hledání síly ve víře, jak byl znám.
(verš 6)
Až do konce sloužil a modlil se,
Svatá duše, jejíž skutky se projevily
Největší láska, čistá a božská,
Maják v nejtemnějších časech.
(Sbor)
Slzy svatého Damiena, jemně tečou,
Svědectví o jeho lásce září,
V srdcích těch, kterých se dotkl a uzdravil,
Jeho odkaz soucitu zpečetěn.
(Most)
Nyní duch svatého Damiena žije dál,
Jeho nezištné činy jsou navždy známé.
Symbol naděje a nezkrocené lásky,
V srdcích a duších zůstává jeho světlo.
(Sbor)
Slzy svatého Damiena, jemně tečou,
Svědectví o jeho lásce září,
V srdcích těch, kterých se dotkl a uzdravil,
Jeho odkaz soucitu zpečetěn.
(Outro)
St. Damiene, tvoje láska nikdy nevyhasne,
Inspiruje nás srdce, která se brodí
Přes zkoušky, bolest a nejtemnější noc,
Vedeni vaším nesobeckým, věčným světlem.