Pocit tak něžný, magický prostor.
Láska si našla cestu, v šepotovém pohlazení,
Cesta, která začala bez jakékoli adresy.
Přes zelené louky a nebe natřené modrou,
Dvě duše se propletly, láska, která rostla.
Z jiskry touhy, plamene, který vzplál,
Okouzlující melodie, láska tak celistvá.
Ruku v ruce se toulali, ve snech propletených,
Jejich smích byl nakažlivý, jejich srdce vyrovnaná.
Výzvy mohou přijít, ale pouto lásky zůstává,
V radosti i ve smutku láska nikdy nepohrdne.
Tančili v rytmu sladkého refrénu života,
Jejich láska, oáza, uprostřed vlastního terénu.
Přes západy a východy slunce stáli vedle sebe,
Jejich láska, nezlomný, trvalý příliv.
Žádná vzdálenost nemohla oddělit jejich duše,
Protože v srdcích toho druhého našli skutečný začátek.
Jejich láska, symfonie, složená s péčí,
Každý tón je odrazem vášně tak vzácné.
S každým dalším okamžikem se jejich láska prohlubuje,
Věčný slib, láska k dodržení.
Jako hvězdy v noci budou jasně zářit,
Jejich láska, souhvězdí osvětlující noc.
Tak ať si láska najde cestu ve svém tajemném letu,
Cesta tak drahocenná, láska tak jasná.
Neboť když se dvě srdce spojí v lásce tak čisté,
Svět proměněný, láska, která přetrvá.