Ve světě snů a nekonečné oblohy,
Kde se hvězdy srovnávají a světlo sídlí,
Je tam místo míru, kde duše volně létají,
Útočiště lásky, čeká na mě.
(Před refrénem)
Přes zkoušky a slzy jsem cestoval daleko,
Hledání účelu, vůdčí hvězdy.
Nyní mě jemný šepot zve blíž,
Do říše, kde andělé ronili slzu.
(Sbor)
Nebe na mě čeká s náručí dokořán,
Svatyně milosti, nikdy nekončící oddanost.
Na tomto posvátném místě mé srdce najde,
Božská věčná radost a mír.
(verš 2)
Barvy naděje malují zářivou oblohu,
Když procházím cestu, která mě vede vysoko.
Vedeni duchy, starověkými a moudrými,
Jejich přítomnost pohltí a utiší mé výkřiky.
(Most)
Nebeská brána vábí, její světlo je klidné,
Sbor andělů, jejich hlasy bystré.
Jejich nebeská harmonie mě omývá,
Objímám svou duši čistou extází.
(Sbor)
Nebe na mě čeká s náručí dokořán,
Svatyně milosti, nikdy nekončící oddanost.
Na tomto posvátném místě mé srdce najde,
Božská věčná radost a mír.
(verš 3)
Symfonie lásky, vesmírný tanec,
Jak se vesmírná krása rozvíjí v transu.
Společně se spolucestujícími, bok po boku,
Putujeme dál, zaplaveni nebeským přílivem.
(Sbor)
Nebe na mě čeká s náručí dokořán,
Svatyně milosti, nikdy nekončící oddanost.
Na tomto posvátném místě mé srdce najde,
Božská věčná radost a mír.
(Outro)
Nebe čeká, jeho zázraky čekají,
Říše, kde se duše spojují a povznášejí.
V tomto věčném nebi budu přebývat,
Navždy v objetí věčným kouzlem lásky.