"Ďáblův trylek" (italsky:Trillo del Diavolo) je houslová sonáta, kterou složil Giuseppe Tartini kolem roku 1713. Sonáta byla údajně inspirována snem, který měl Tartini, ve kterém se mu zjevil ďábel a vyzval ho, aby hrál na housle. - hrací soutěž. Tartini vyhrál soutěž, ale pouze tím, že zahrál trylek tak rychle a obtížně, že to bylo pro člověka nemožné.
„Ďáblův trylek“ je považován za jeden z nejobtížnějších houslových skladeb, jaký byl kdy napsán, a hrálo ho mnoho slavných houslistů, včetně Niccola Paganiniho, Jaschy Heifetze a Yehudi Menuhina. Skladba je známá pro své rychlé a složité pasáže, stejně jako pro své dramatické a emocionální melodie.
„Ďáblův trylek“ byl interpretován mnoha různými způsoby, ale často je považován za reprezentaci boje mezi dobrem a zlem nebo mezi lidskou a božskou silou. Dílo údajně inspirovalo i další umělecká a literární díla, včetně básně Johanna Wolfganga von Goetha „Čarodějův učeň“ a opery Antonína Dvořáka „Ďábel a Káča“.