Koncept fusion music existuje již po staletí, přičemž příklady rané fusion hudby sahají až do středověku. Termín „fusion music“ se však nejčastěji používá k označení hudby, která se objevila v 70. letech 20. století, kdy jazzoví a rockoví hudebníci začali experimentovat s kombinováním prvků svých příslušných žánrů.
Některé z nejznámějších příkladů fusion hudby zahrnují:
Album Milese Davise „Bitches Brew“ (1970), které je považováno za jedno z prvních fusion alb
Album Herbieho Hancocka „Head Hunters“ (1973), které obsahuje směs jazzu, funku a rocku
Album Weather Report „Black Market“ (1976), které mísí jazz, funk a africké rytmy
Termín „hudba fúze“ lze také použít k označení novější hudby, která kombinuje prvky z různých žánrů. Například někteří producenti elektronické hudby začlenili do své hudby prvky jazzu, rocku a world music, čímž vytvořili nový žánr fusion hudby, který je často označován jako „elektronická fúze“.
Fusion hudba je často charakteristická svou improvizací, složitými rytmy a používáním elektronických nástrojů. Je to žánr, který se neustále vyvíjí a neustále vznikají nové a inovativní formy fusion hudby.