Bach byl mistrem kontrapunktických technik. V jeho hudbě se často vyskytuje spletitý a komplexní kontrapunkt s mnoha harmonicky propletenými melodickými linkami. Tato kontrapunktická dovednost přispěla k hloubce a bohatosti jeho skladeb.
2. Harmonické inovace:
Bachova hudba předvedla jeho inovativní využití harmonie. Posouval hranice tradičních harmonických postupů experimentováním s disonantními kombinacemi, chromatismem a neobvyklými průběhy akordů. Tyto inovace přispěly k emocionální expresivitě jeho hudby.
3. Různorodé instrumentální psaní:
Bach komponoval pro širokou škálu nástrojů, včetně varhan, cembala, houslí, violoncella a mnoha dalších. Jeho hluboké porozumění schopnostem každého nástroje se odráží v jeho pečlivě vytvořených instrumentálních skladbách, které často předvádějí virtuózní techniky.
4. Orchestrální inovace:
Bachova orchestrální díla, zejména jeho Braniborské koncerty, znamenaly významný pokrok v orchestrálním psaní. Používal různé instrumentální barvy a textury a experimentoval s různými instrumentálními kombinacemi. Tyto inovace položily základ pro pozdější rozvoj orchestrální hudby.
5. Vliv na západní hudbu:
Bachův vliv přesahoval jeho vlastní život. Mnoho velkých skladatelů, včetně Mozarta, Beethovena a Chopina, studovalo a inspirovalo se jeho hudbou. Bachovy skladby byly nadále uctívány a uváděny po generace, což upevnilo jeho pozici jednoho z největších skladatelů v dějinách západní hudby.
6. Dobře temperovaný klavír:
Bachova sbírka preludií a fug ve všech durových a mollových tóninách, známá jako „The Well-Tempered Clavier“, měla hluboký dopad na klávesovou hudbu. Demonstroval možnosti dobře temperovaného systému ladění a inspiroval generace skladatelů k prozkoumávání různých tonality.
7. Sborová mistrovská díla:
Bachova sborová díla, včetně proslulé „Mše h moll“ a kantát, jsou považovány za vrcholy sborové hudby. Jeho zručné zacházení s vokálním kontrapunktem, výraznými harmoniemi a dramatickou orchestrací činí z těchto děl vlivné příklady sborové kompozice.