Termín objem se často používá zaměnitelně s dynamikou, která se týká změn objemu v průběhu času. Dynamika je často indikována v hudební notaci pomocí italských termínů, jako je piano (měkké), forte (hlasité), crescendo (stále hlasitější) a diminuendo (stálo měkčí).
Hlasitost lze ovládat řadou faktorů, včetně fyzických vlastností nástroje, techniky interpreta a akustiky prostoru představení. Například trubka je přirozeně hlasitější než housle a hráč může produkovat hlasitější zvuk hraním větší silou nebo použitím jiné techniky smyčců. Akustika prostoru pro vystoupení může také ovlivnit vnímanou hlasitost zvuku, přičemž dozvukový prostor způsobí, že zvuk bude vypadat hlasitěji, než by tomu bylo v suchém prostoru.
Hlasitost je důležitým prvkem hudebního vyjádření a lze ji použít k vytvoření různých efektů, jako je budování napětí nebo vytváření pocitu dramatu. Může být také použit ke zvýraznění různých nástrojů nebo hlasů v hudební skladbě nebo k vytvoření pocitu rovnováhy nebo kontrastu mezi různými sekcemi.