1. Posilovač morálky: Hudba byla používána k povznesení ducha vojáků a posílení jejich morálky. Armády Unie i Konfederace měly kapely, které předváděly vojenské pochody, vlastenecké písně a populární melodie. Tato hudební vystoupení přinesla pocit jednoty, kamarádství a povzbuzení a pomohla vojákům vydržet náročné a často traumatické okolnosti, kterým čelili.
2. Inspirativní hymny: Písně jako „The Battle Hymn of the Republic“ pro unii a „Dixie“ pro konfederaci se staly silnými hudebními hymnami, které reprezentovaly jejich příslušné příčiny. Tyto písně inspirovaly jednotlivce, aby se připojili k věci, sjednotili se za sdíleným přesvědčením a obětovali osobní bezpečnost a pohodlí.
3. Nábor: Hudba hrála ústřední roli v úsilí o nábor. Populární hudebníci a dobrovolné pochodové kapely cestovali po celé zemi a předváděli vlastenecké koncerty, aby inspirovali mladé muže, aby narukovali. Hudební vystoupení byla často doprovázena proslovy, vizuálními představami a emocionálními apely, díky čemuž se hudba stala nedílnou součástí náborového procesu.
4. Propaganda a nacionalismus: Hudba byla také využívána jako nástroj propagandy k zesílení nacionalismu, podpoře politických myšlenek a ospravedlnění účelu války. Písně zobrazující idealizované obrazy vojáků a hrdinů, hanobení nepřítele a oslavující příčiny přispěly k utváření veřejného vnímání.
5. Shromáždění u táboráku: Hudba naplnila ticho během dlouhých nocí ve vojenských táborech. Vojáci se scházeli u táborových ohňů. Zpěv písní nabízel útěchu, zábavu a způsob, jak se vojáci mohli spojit a sdílet své zkušenosti, čímž zmírnili emocionální tíhu války.
6. Komunikace: Hudba, zejména kódované melodie známé jako „polní hovory“ nebo „volání buggles“, byly zásadní pro válečný komunikační systém. Tyto melodické signály přenášely příkazy a zprávy mezi vojáky během bitev, což jim umožňovalo koordinovat pohyby, ustupovat, varovat posily nebo vydávat poplach.
7. Zachování vzpomínek a historie: Hudba sloužila jako prostředek k uchování vzpomínek na válečné zážitky. Vojáci psali a skládali písně, které odrážely jejich perspektivy, pocity a realitu konfliktu. Tyto hudební záznamy nabídly neocenitelný vhled do každodenního života, emocí a myšlenek těch, kteří bojovali.
8. Léčení a připomínání: Po válce byla hudba prostředkem k léčení, vzpomínání a připomenutí. Dirges, hymny a rekviem uctívané ztrátou životů, zatímco jiné skladby vyjadřovaly smutek, nostalgii nebo úvahy o oběti.
Celkově byla hudba nedílnou součástí americké občanské války, dotýkala se srdcí a myslí zúčastněných jednotlivců a utvářela kulturní, sociální a politické prostředí války. Dědictví hudby v tomto období nadále rezonuje v současných interpretacích, historických zprávách a kulturních projevech, které se snaží zachytit hloubku a složitost dopadu občanské války na národ.