jak další píseň pro nespavce používá personifikaci?

Báseň používá personifikaci k popisu nespavosti mluvčího jako „návštěvníka“, který k nim přichází v časných ranních hodinách. V celé básni jsou nespavosti uvedeny lidské vlastnosti, jako je „měkký došlap“, „těžký povzdech“ a „dlouhý, nehybný pohled“. Zosobnění nespavosti oživuje abstraktní pojem a činí jej hmatatelnějším a reálnějším. To pomáhá čtenáři pochopit a vcítit se do prožívání nespavosti mluvčího.

Zde jsou některé konkrétní příklady personifikace v básni:

- "Návštěva přichází v časných ranních hodinách, / na měkkém došlapu a s těžkým povzdechem."

- "Sedne si vedle mé postele a zírá na mě, / Dlouho, stále zírá."

- "Šeptá mi do ucha, tichá, smutná píseň, / která mě ukolébá do neklidného spánku."

- "Probudím se, a ona je pryč, / Ale její paměť přetrvává."

Použití personifikace v této básni pomáhá vytvořit živý a zapamatovatelný popis nespavosti mluvčího. Také to dodává básni pocit tajemství a napětí, protože se mluvčí snaží pochopit význam návštěv návštěvníka.