Tento výkřik je v příběhu několikrát zmíněn, poprvé, když jsou Holmes a Watson představeni Dr. Roylottovi, a znovu, když Helen Stoner popisuje události vedoucí k smrti své sestry. Tato opakovaná zmínka o výkřiku předznamenává jeho zásadní roli ve vyvrcholení příběhu , kde slouží jako varování pro Helenu a zásadní vodítko pro Holmese.
Výkřik se spojí s nebezpečím a násilím, což nakonec Holmese vede k závěru, že výkřik není pouze výkřikem hněvu, ale signálem pro smrtící „strakatou skupinu“ – hada.
Tato předzvěst vytváří napětí a umožňuje čtenáři předvídat roli výkřiku v odvíjejících se událostech.