Nacionalismus měl významný vliv na způsob, jakým byla hudba komponována v době romantismu. Před obdobím romantismu byla hudba z velké části ovládána klasickou tradicí, která zdůrazňovala formální strukturu a rovnováhu. Romantičtí skladatelé se však více zajímali o vyjádření svých emocí a individuality. Inspiraci čerpali z vlastních národních kultur a do své hudby začleňovali lidové melodie a další nacionalistické prvky.
Použití nacionalistických prvků v hudbě pomohlo vytvořit pocit národní identity a hrdosti. Pomohlo to také odlišit hudbu různých zemí od sebe. V důsledku toho se v období romantismu objevilo mnoho nových národních hudebních škol.
Některé z nejslavnějších příkladů nacionalistické hudby z éry romantismu zahrnují:
* Symfonie Antonína Dvořáka čerpající z české lidové hudby
* Opery Petra Iljiče Čajkovského, které představují ruské lidové melodie
* Písně Frédérica Chopina, které vycházejí z polských lidových písní
Nacionalismus byl hlavní silou ve vývoji hudby v době romantismu. Pomohlo to vytvořit rozmanitější a výraznější hudební krajinu a položilo základ pro rozvoj národních hudebních škol, které dodnes prosperují.