Dynamika je typicky indikována v notovém zápisu pomocí italských výrazů, jako je mimo jiné piano, forte, crescendo a diminuendo. Zde jsou některé běžně používané dynamické termíny a jejich významy:
1. Klavír (p):Měkký
2. Forte (f):Hlasitý
3. Mezzo-piano (mp):Středně měkký
4. Mezzo-forte (mf):Středně hlasitý
5. Pianissimo (pp):Velmi měkké
6. Fortissimo (ff):Velmi hlasitý
7. Crescendo (<):Postupné zvyšování hlasitosti
8. Decrescendo (>):Postupné snižování hlasitosti
9. Forte piano (fp):Hlasité následované okamžitě měkkými
10. Piano forte (pf):Jemné následované ihned hlasitým
11. Subito piano (sp):Najednou měkké
Dynamiku lze aplikovat na jednotlivé noty, fráze nebo celé úseky hudební skladby. Dodávají hudbě výraznou hloubku, emoce a charakter a pomáhají zprostředkovat skladatelovu zamýšlenou interpretaci. Dynamika také hraje klíčovou roli při vytváření rovnováhy a kontrastu v souboru nebo orchestru, což umožňuje určitým nástrojům nebo sekcím vyniknout nebo se spojit dohromady.
Hudebníci a interpreti ovládají dynamiku změnou intenzity hry, úpravou techniky smyčců na strunné nástroje nebo pomocí různých úrovní ovládání dechu u dechových nástrojů. Sledují dynamické značky v hudební partituře, aby zajistily přesné a expresivní ztvárnění skladby.
Dynamika je základním aspektem hudební teorie a interpretační praxe, významně přispívá k celkové expresivitě a emocionálnímu působení hudebního díla.