Adagio: Pomalé a ladné tempo, často používané pro expresivní nebo lyrické pohyby.
Allegro: Rychlé a živé tempo, často používané pro pozitivní nebo energické sekce.
Andante: Mírné tempo, mezi allegrem a adagiem.
Aria: Sólový vokální kus, typicky doprovázený orchestrem, s lyrickými a melodickými linkami.
Crescendo: Postupné zvyšování hlasitosti nebo intenzity hudební pasáže.
Decrescendo: Postupné snižování hlasitosti nebo intenzity hudební pasáže.
Dynamika: Změny hlasitosti a intenzity v hudební skladbě, jako je forte (hlasité), piano (jemné) a mezzo forte (středně hlasité).
Fermata: Symbol označující, že nota nebo akord má být držen déle, než je jeho obvyklá délka.
Glissando: Posuvný nebo klouzavý pohyb mezi dvěma notami nebo akordy.
Harmonická mollová stupnice: Mollová stupnice se zvýšeným 7. stupněm, výsledkem je „melodičtější“ zvuk.
Legato: Hladký a propojený způsob hraní not, bez znatelných mezer mezi nimi.
Maestoso: Majestátní a důstojné tempo, často používané pro slavnostní nebo grandiózní kusy.
Moderní: Mírné tempo, mezi allegro a andante.
Opus: Termín používaný k identifikaci skladatelova díla, obvykle skladba, následovaná číslem označujícím její pořadí v jejich díle.
Výška: Výška nebo nízkost zvuku, určená frekvencí vibrací.
Rallentando: Postupné zpomalování tempa.
Rytmus: Vzor beatů a akcentů v hudbě.
Sforzando: Náhlý a silný přízvuk na notu nebo akord.
Staccato: Oddělený a oddělený způsob hraní not s výraznými mezerami mezi nimi.
Tempo: Tempo nebo rychlost, kterou se hudební skladba hraje.
Zabarvení: Jedinečná kvalita nebo „barva“ zvuku, vyplývající z obsahu podtónu a rezonance nástroje nebo hlasu, který jej produkuje.
Trill: Rychlé střídání dvou sousedních not.