1. Barokní hudba (1600–1750): Toto období je známé svou propracovanou výzdobou, použitím kontrapunktu a vzestupem koncertu a opery. Mezi některé slavné barokní skladatele patří Johann Sebastian Bach, George Frideric Handel, Antonio Vivaldi a Domenico Scarlatti.
2. Klasické období (1750–1830): V tomto období došlo k rozvoji strukturovanějšího a vyváženějšího hudebního stylu s důrazem na čistotu a formu. Mezi slavné klasické skladatele patří Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn a Ludwig van Beethoven.
3. Romantické období (1830–1910): Toto období je charakteristické zaměřením na emoce, drama a individuální výraz. Romantičtí skladatelé často využívali větší orchestry a začleňovali do svých děl prvky lidové hudby a literatury. Mezi některé slavné romantické skladatele patří Frédéric Chopin, Franz Schubert, Robert Schumann, Hector Berlioz, Johannes Brahms a Pyotr Iljič Čajkovskij.
4. Modernismus (1910-1970): Toto období znamenalo přestávku od tradičních hudebních forem a stylů, kdy skladatelé experimentovali s novými harmoniemi, rytmy a strukturami. Mezi některé slavné modernistické skladatele patří Igor Stravinskij, Arnold Schoenberg, Béla Bartók, Alban Berg a Anton Webern.
5. Postmodernismus (1970–současnost): Toto období je charakterizováno odmítáním přísných pravidel a konvencí modernismu, kdy skladatelé začleňují širokou škálu vlivů z různých žánrů a kultur. Mezi některé slavné postmodernistické skladatele patří John Adams, Steve Reich, Philip Glass a Meredith Monk.
Tyto dílčí větve klasické hudby nejsou striktně definovány a často se mezi nimi překrývají. Mnoho skladatelů začlenilo do svých děl prvky z různých období a stylů.