Hlasitost:
Hlasitost, také známá jako intenzita nebo amplituda zvuku, označuje sílu nebo sílu zvuku. Je určena amplitudou zvukové vlny. Zvuková vlna s vyšší amplitudou odpovídá hlasitějšímu zvuku, zatímco zvuková vlna s nižší amplitudou odpovídá měkčímu zvuku. Jednotkou pro měření hlasitosti je decibel (dB). Lidské ucho vnímá zvýšení intenzity zvuku o 10 dB jako zdvojnásobení hlasitosti.
Výška:
Na druhé straně výška tónu je vnímání toho, jak vysoký nebo nízký je zvuk. Primárně je určena frekvencí zvukové vlny. Zvuková vlna s vyšší frekvencí odpovídá vyššímu tónu, zatímco zvuková vlna s nižší frekvencí odpovídá tónu nižší. Výška tónu se měří v hertzech (Hz). Každá nota v hudbě odpovídá určité výšce nebo frekvenci.
Zjednodušeně řečeno, hlasitost souvisí s hlasitostí nebo silou zvuku, zatímco výška souvisí s výškou nebo nízkou úrovní zvuku. Jak hlasitost, tak výška jsou důležitými faktory lidského vnímání a přispívají k našemu celkovému prožívání zvuku.