Melodické obrysy lze rozdělit do několika základních tvarů:
1. Vzestupný obrys :Melodie se pohybuje převážně z nižších do vyšších tónů a vytváří pocit rostoucího napětí nebo vzrušení.
2. Sestupný obrys :Melodie se pohybuje z vyšších do nižších tónů a často vyvolává pocit uvolnění, rozuzlení nebo klidu.
3. Postupná kontura :Melodie se pohybuje v malých, konzistentních intervalech (krocích), buď vzestupně nebo sestupně. To vytváří hladkou, plynulou melodickou linku.
4. Křivočarý obrys :Melodie se pohybuje v zakřiveném tvaru s postupnými vzestupy a poklesy výšky, což často vytváří dojem expresivity nebo lyričnosti.
5. Vlnitý obrys :Melodie se střídá mezi stoupajícími a klesajícími výškami ve vlnovém vzoru, což vytváří pocit nestability nebo nejistoty.
6. Obloukový obrys :Melodie stoupá k vrcholu a poté symetricky klesá, čímž vytváří pocit rovnováhy a rozlišení.
7. Terasovitý obrys :Melodie se pohybuje v odlišných, úrovňových segmentech a vytváří pocit stability nebo jednoduchosti.
8. Opakovaný obrys :Melodie několikrát opakuje určitou výšku nebo melodickou frázi, čímž vytváří pocit zdůraznění nebo opakování.
Melodický obrys hudebního díla je úzce svázán s jeho emocionálním výrazem a hudebním významem. Například vzestupný obrys může vytvářet pocit očekávání nebo naléhavosti, zatímco sestupný obrys může vyjadřovat pocit relaxace nebo rozhodnutí. Skladatelé a hudebníci záměrně používají melodické kontury, aby utvářeli emocionální dopad svých skladeb.
Analýza melodických kontur je důležitým aspektem hudební teorie a kompozice, který umožňuje hudebníkům a posluchačům pochopit a ocenit nuance a výrazové kvality melodií v různých hudebních stylech.