1. Rozteč
- Zvuk je vnímán jako vysoký nebo nízký. Tato kvalita zvuku se nazývá „výška“.
- Výška tónu se měří v jednotkách nazývaných Hertz (Hz). Jeden Hz se rovná jedné vibraci za sekundu.
- Čím vyšší frekvence, tím vyšší výška tónu. Čím nižší frekvence, tím nižší výška tónu.
2. Tempo
- To se týká rychlosti nebo tempa hudební skladby.
- Tempo může skladatel indikovat pomocí slov jako "Allegro" (rychle), "Adagio" (pomalé) a "Moderato" (umírněné).
- Může být také označen značkou metronomu, která udává počet úderů za minutu (BPM).
3. Dynamika
- Dynamika označuje hlasitost nebo jemnost zvuku nebo skladby.
- Dynamiku může skladatel naznačit pomocí slov jako "forte" (hlasitý), "piano" (měkký) a "crescendo" (postupně hlasitější).
- Dynamiku lze také označit hudebními symboly, jako je> (crescendo) a <(decrescendo).
4. Zabarvení
- Timbre je to, co způsobuje, že různé nástroje nebo hlasy se od sebe liší, i když hrají stejnou notu při stejné hlasitosti.
- Zvukové kvality, jako je jas nebo temnota, drsnost nebo hladkost a tenkost nebo tloušťka přispívají k celkovému zabarvení zvuku.
5. Textura
- Odkazuje na celkové „vrstvení“ různých zvuků v hudební skladbě.
- Texturu lze popsat jako monofonní (jedna melodická linka), homofonní (melodická linka s doprovodnými akordy) nebo polyfonní (více melodických linek hraných současně).