1. Melodická forma :Arabská hudba je založena na systému melodických režimů nazývaných maqamat. Jedná se o soubory not a intervalů, které vytvářejí výrazné melodické struktury.
2. Improvizace :Improvizace je základním aspektem arabské hudby. Hudebníci často v rámci daného maqamu improvizují melodie, rytmy a ornamenty.
3. Rytmus :Arabská hudba využívá složité rytmické vzory známé jako iqa'at (množné číslo iqa). Každý z těchto vzorců má jedinečný název, strukturu a emocionální charakter.
4. Nástroje :Arabská hudba používá různé tradiční nástroje, jako je oud (loutna podobný nástroj), qanun (lichoběžníková citera), nay (rákosová flétna) a darbuka (buben ve tvaru poháru). Západní nástroje jako housle a klavír byly také začleněny do některých žánrů arabské hudby.
5. Vokální styly :Arabský zpěv se vyznačuje výraznými vokálními technikami, jako je tahrir (glissandi), melisma (zpívání více not na jednu slabiku) a tarab (stav emocionálního spojení a extáze během vystoupení).
6. Kulturní vlivy :Arabská hudba byla postupem času ovlivněna různými kulturami. Andaluská hudba, perská hudba, turecká hudba a africké hudební tradice přispěly k utváření jeho bohatého hudebního dědictví.
Tyto charakteristiky společně definují jedinečný zvuk a estetiku arabské hudby, která zaujímá významné místo v kulturním dědictví a identitě arabského světa.