Alba jsou často tematická a mohou obsahovat skladby, které spolu souvisí z hlediska stylu, nálady nebo tématu. Alba mohou také obsahovat bonusové skladby, což jsou skladby, které nejsou zahrnuty na hlavním albu, ale jsou s ním vydány.
Termín „album“ lze také použít k označení kolekce skladeb, které nemusí nutně pocházet od stejného umělce. Například album kompilace může obsahovat skladby od různých umělců nebo album zvukové stopy může obsahovat skladby z filmu nebo televizního pořadu.
Historie alba sahá až do počátků reprodukované hudby. Na konci 19. století vynalezl Emile Berliner gramofon, který umožnil masovou výrobu gramofonových desek. To vedlo k vývoji alba jako způsobu, jak organizovat a prodávat gramofonové desky.
Na počátku 20. století se alba stala stále populárnější jako způsob, jak prezentovat práci hudebníka. Alba umožnila hudebníkům prezentovat větší množství práce, než bylo možné na jediné gramofonové desce, a také umožnila hudebníkům řídit řazení jejich skladeb.
V 50. letech vedl vynález dlouhohrající desky (LP) k rozmachu trhu s alby. LP umožňovaly delší alba a také poskytovaly lepší kvalitu zvuku než gramofonové desky.
V 80. letech 20. století vedlo zavedení kompaktního disku (CD) k poklesu trhu s alby. CD byly přenosnější než LP a také poskytovaly lepší kvalitu zvuku. V posledních letech však dochází k oživení zájmu o vinylové desky a alba se opět stávají populární jako způsob prezentace hudební tvorby.
Dnes jsou alba vydávána v různých formátech, včetně CD, vinylových desek a digitálního stahování. Alba lze zakoupit v obchodech s nahrávkami, online prodejcích a streamovacích službách.