1. Skladba:"Ódu na radost" složil Ludwig van Beethoven v letech 1823-1824 v posledních letech svého života, kdy byl téměř úplně hluchý.
2. Schillerova báseň:Text "Ódy na radost" je založen na stejnojmenné básni, kterou napsal německý básník Friedrich Schiller v roce 1785. Schillerova báseň vyjadřuje témata jednoty, radosti a univerzálního bratrství.
3. Devátá symfonie:"Óda na radost" je závěrečná věta Beethovenovy Deváté symfonie, známé také jako "Sborová symfonie". Jde o rozsáhlé dílo zahrnující sbor, čtyři sólisty a celý orchestr.
4. Sborový přídavek:Zařazení sboru a sólistů bylo v tehdejší skladbě symfonií inovativní. To znamenalo odklon od tradičního čtyřvětého symfonického formátu.
5. Světová premiéra:Devátá symfonie, včetně „Ódy na radost“, byla poprvé uvedena 7. května 1824 v Kärntnertortheater ve Vídni. Beethovena, který byl v té době téměř hluchý, musel otočit jeden ze sólistů, aby viděl nadšený potlesk publika.
6. Kulturní význam:„Óda na radost“ se stala symbolem radosti, jednoty a naděje. Je spojován s různými historickými událostmi a hnutími, včetně pádu Berlínské zdi a hymny Evropské unie.
7. Vliv:"Óda na radost" měla hluboký vliv na západní hudbu a kulturu. Byla uspořádána, adaptována a reinterpretována mnoha umělci a skladateli v průběhu historie.
8. Evropská hymna:V roce 1985 přijala Rada Evropy melodii „Ódy na radost“ jako oficiální hymnu Evropské unie. Symbolizuje jednotu, solidaritu a sdílené hodnoty evropského lidu.
9. Dědictví UNESCO:Původní rukopis Beethovenovy 9. symfonie, včetně „Ódy na radost“, byl v roce 2001 zapsán do rejstříku UNESCO Paměť světa, čímž byl uznán jeho kulturní a historický význam.
10. Představení:„Óda na radost“ je jednou z nejčastěji uváděných sborových skladeb na celém světě. Je stálicí na koncertech vážné hudby, často se prezentuje při speciálních akcích a oslavách.