Zde je několik důvodů, proč je Simonon pozitivně vnímán jako baskytarista:
1. Kreativní přístup: Simonon přinesl jedinečný přístup ke hře na baskytaru kombinací tradiční role poskytování rytmického základu s melodickými a texturovanými linkami. Často používal svou basu jako hlavní nástroj a vytvářel nezapomenutelné riffy a háčky, které doplňovaly celkový zvuk kapely.
2. Groove and Feel: Simononova basová hra je známá svým silným smyslem pro groove a rytmický drive. Jeho styl se hladce propojil s energickým a pulzujícím zvukem The Clash, čímž zvýšil celkovou energii a intenzitu jejich hudby.
3. Přizpůsobivost: Během kariéry The Clash Simonon předváděl svou všestrannost tím, že se přizpůsobil různým hudebním stylům. Od jejich raných punkových hymen až po jejich experimentálnější a rozmanitější pozdější alba se Simononova basová hra vyvíjela a mísila se zvukovými proměnami kapely.
4. Spolupráce a chemie: V rámci The Clash Simonon úzce spolupracoval s ostatními členy kapely, zejména s hlavním zpěvákem a skladatelem Joem Strummerem. Jejich hudební chemie a sdílená vize umožnily soudržný a dynamický zvuk, kde Simononovy basové linky často interagovaly se Strummerovými kytarovými party a vytvářely těsnou a podmanivou souhru.
5. Zvuk podpisu: Simononův styl hry na baskytaru hrál zásadní roli při utváření osobitého zvuku The Clash. Jeho použití zkreslení, slappingu a nekonvenčních technik vyústilo v syrový, nervózní a rozpoznatelný tón, který přispěl k celkové zvukové identitě kapely.
Celkově Simonon možná není technicky nejzdatnější nebo nejvirtuóznější baskytarista v hudební historii, ale jeho příspěvky k The Clash, jeho kreativní a osobitý styl a jeho vliv na žánr punk rocku mu zajistily místo jako respektovaného a vlivný basista.