1. Rané fagoty:
- Rané fagoty, známé jako "dulciány", byly jednodušší konstrukce a měly omezený rozsah. Byly převládající v období renesance a raného baroka.
2. Barokní fagot:
- V období baroka prošel fagot významným vývojem. Přidání kláves a vylepšených prstokladů zlepšilo jeho hratelnost a rozšířilo jeho rozsah. To vedlo ke vzniku barokního fagotu, který se stal prominentním nástrojem v orchestrální a komorní hudbě.
3. Vylepšení klasické éry:
- V klasické éře byly provedeny další pokroky v klaviaturě fagotu, což umožnilo lepší intonaci a větší technické vybavení. Tato vylepšení přispěla k rozšířené roli nástroje v klasických symfoniích a koncertech.
4. Systém Heckel:
- Nejvýznamnější technická proměna fagotu nastala v 19. století zavedením systému Heckel. Tento systém vyvinutý Wilhelmem Heckelem v Německu způsobil revoluci v designu fagotu tím, že zahrnuje propracovanější klíčovou práci, vylepšené tónové otvory a ergonomičtější uspořádání. Systém Heckel zůstává dnes standardem pro moderní fagoty.
5. Moderní inovace:
- Současní výrobci fagotů pokračují ve zdokonalování designu nástroje a materiálů. Pokroky ve výrobních technikách umožnily větší přesnost v konstrukci klíčů a použití různých materiálů, jako jsou kompozitní materiály, aby se zlepšily tónové kvality fagotu.
V důsledku tohoto technického pokroku se moderní fagot stal vysoce všestranným a sofistikovaným nástrojem schopným produkovat širokou škálu hudebních výrazů, od hlubokých a bohatých nízkých tónů až po lyrické a výrazné melodie.