Starověké harfy:
- Rané harfy pocházejí z doby kolem roku 3500 př. n. l. a důkazy byly nalezeny ve starověké Mezopotámii a Egyptě.
- Tyto rané harfy měly jednoduchý design, skládající se z několika strun natažených přes dřevěný rám.
Keltské a středověké harfy:
- Během keltského a středověkého období (asi 5. až 15. století) se harfa v Evropě prosadila.
- Keltská harfa, známá také jako clàrsach, měla trojúhelníkový rám a byla často vyrobena ze dřeva jako vrba nebo dub.
- Středověké harfy měly více strun a zvětšily se. Byly používány pro světskou i náboženskou hudbu.
Renesanční a barokní harfy:
- V období renesance (14. až 17. století) došlo k rozvoji renesanční harfy, která se vyznačuje ladným, zakřiveným tělem.
- V období baroka (17. až 18. století) byla vynalezena pedálová harfa.
- Pedálová harfa umožňovala chromatické změny výšky nastavením délek strun pomocí pedálů ovládaných nohou.
Moderní harfy:
- V 19. století Erard a další výrobci harf zavedli inovace jako dvojčinné pedály a vylepšený design ozvučnice.
- Tyto pokroky vedly k vývoji moderní koncertní harfy, která se dnes používá v klasické hudbě.
- Moderní harfy mají obvykle 47 strun a jsou známé svým bohatým, plným zvukem.
Během svého vývoje byla harfa přijata různými kulturami a hudebními tradicemi, od tradiční lidové hudby až po klasické orchestry. Je i nadále všestranným a sugestivním nástrojem, který uchvacuje publikum svými okouzlujícími melodiemi.