Postupem času se bubny staly sofistikovanějšími v designu a konstrukci a rozšířily se do různých kultur po celém světě. Ve starověkém Egyptě se bubny používaly při náboženských obřadech a vojenských průvodech, zatímco v Číně se používaly při císařských hudebních a tanečních vystoupeních. V Africe hrály bubny ústřední roli v tradiční hudbě, komunikaci a náboženských rituálech.
Ve středověku byly bubny zavedeny do Evropy Araby a křižáky a rychle se staly nedílnou součástí vojenské a dvorní hudby. V renesanci se bubny používaly v široké škále hudebních žánrů, včetně lidové, klasické a populární hudby.
Vývoj nových technik a materiálů na výrobu bubnů v 19. a 20. století vedl k dalším inovacím a experimentům v designu bubnů. Bicí soupravy, sestávající z různých bubnů a činelů, se staly stále populárnějšími v jazzu, rocku a pop music a bubny se staly nezbytnou součástí moderní hudební produkce.
Dnes se bubny používají v široké škále hudebních stylů, od tradiční lidové hudby až po současnou elektronickou hudbu. Stále se vyvíjejí a přizpůsobují novým hudebním trendům a technologiím, čímž si zajišťují své místo jako jeden z nejvšestrannějších a nejvýraznějších hudebních nástrojů na světě.