1. Romantická opera: Wagner je známý především svými operními díly. Jeho opery jsou považovány za jedny z největších a nejvlivnějších děl éry romantismu v klasické hudbě. Vyznačují se kombinací dramatického vyprávění, silné orchestrální hudby a leitmotivů (opakující se hudební témata spojená s postavami, předměty nebo nápady). Mezi Wagnerovy pozoruhodné opery patří „Der Ring des Nibelungen“ (Cyklus prstenů), „Tristan und Isolde“ a „Parsifal“.
2. Symfonická hudba: Wagner také složil několik koncertních děl, včetně symfonických básní a předeher. Jeho symfonické básně jako „Siegfried Idyll“ a „Faustova předehra“ předvádějí jeho osobitý hudební jazyk, bohatou orchestraci a dramatické kvality.
3. Hudební drama: Wagner vyvinul koncept „hudebního dramatu“, ve kterém jsou hudba, drama a divadlo hladce integrovány do celkového uměleckého díla. Snažil se překročit tradiční operní konvence spojením hudby a dramatu do jediného, jednotného zážitku. Tento koncept je patrný v jeho pozdějších operách, zejména v těch, které tvoří tetralogii „Der Ring des Nibelungen“.
4. Leitmotivy: Wagner je široce známý pro jeho použití leitmotivů, což jsou krátké hudební fráze nebo témata spojená s konkrétními postavami, nápady nebo objekty v jeho operách. Leitmotivy hrají klíčovou roli ve vývoji postav, posouvají vyprávění a přidávají hloubku a složitost hudební struktuře.
5. Chromaticismus: Wagner ve své hudbě rozšířil použití chromatismu (použití nediatonických not). Jeho chromatické harmonie, bohaté orchestrální barvy a disonance dodaly jeho dílům pocit emocionální intenzity a psychologické hloubky.
6. Orchestrální inovace: Wagner byl proslulý svým mistrovstvím v orchestraci. Rozšířil velikost orchestru, představil nové nástroje a vyvinul inovativní techniky k dosažení specifických zvukových efektů. Jeho inovativní použití orchestrální barvy významně přispělo k emocionálnímu dopadu a dramatické atmosféře jeho oper.
Stručně řečeno, hudba Richarda Wagnera zahrnovala především romantickou operu, symfonickou hudbu a jeho jedinečné pojetí hudebního dramatu. Jeho používání leitmotivů, chromatičnosti a orchestrálních inovací výrazně ovlivnilo vývoj klasické hudby a zanechalo trvalý dopad na skladatele i publikum.