Proč je klavír hlavním nástrojem používaným v klasickém období?

Zatímco klavír existoval během klasického období, nebyl hlavním používaným nástrojem. Mezi nejvýznamnější nástroje klasického období patřilo cembalo, klavichord a fortepiano. Cembalo bylo preferovaným nástrojem pro většinu klávesové hudby během rané fáze období, známého jako rané klasické období (asi 1750-1780). Měl jasný a čistý zvuk, který se dobře hodil s ostatními nástroji. Klavichord se svým jemným a výrazným zvukem byl často používán pro soukromou praxi a kompozici.

Fortepiano, které dokázalo produkovat hlasitější a měkčí dynamiku, si však ke konci klasického období postupně získalo oblibu. Byl to důležitý přechodný nástroj, který připravil cestu k dominanci klavíru v následujícím období romantismu.

Stojí za zmínku, že během klasického období se termín „klavír“ používal k označení jakéhokoli nástroje, který mohl hrát klavírní (jemné) a forte (hlasité) zvuky, které zahrnovaly jak fortepiano, tak klavichord. Nicméně, termín „pianoforte“ byl také používán specificky odkazovat na fortepiano.

Stručně řečeno, klavír nebyl hlavním nástrojem používaným během klasického období. Bylo to cembalo a klavichord, které dominovaly éře. Fortepiano, které se později vyvinulo v moderní klavír, si ke konci tohoto období začalo získávat na popularitě.