1. Vysoké melodie :Zvonkohra je schopna hrát melodické linky svým vysokým zvukem, často poskytuje protimelodii k hlavní melodii hrané jinými nástroji. Jeho jasný, zvonovitý tón dokáže proříznout texturu orchestru a přidat třpytivý efekt.
2. Rytmy zvýraznění :Zvonkohra se často používá ke zdůraznění rytmů a vytvoření zajímavých rytmických vzorů. Jeho přesný a artikulovaný zvuk z něj dělá ideální pro přerušované rytmy a přidává do hudby prvek vzrušení.
3. Arpeggios a Glissanda :Takty zvonkohry lze hrát v rychlém sledu za účelem vytvoření arpeggia (řada not hraných v rychlém sledu) a glissanda (rychlý posun z jedné noty na druhou). Tyto techniky dodávají orchestrálním skladbám pohyb a barvu.
4. Speciální efekty :Zvonkohra lze použít k vytvoření speciálních efektů v orchestrální hudbě. Jeho éterický a jemný zvuk dokáže vyvolat pocit údivu nebo magie, díky čemuž je vhodný pro vytváření atmosférických nebo magických momentů v rámci kompozice.
5. Přidání jasu a zabarvení :Vysoký krystalický tón zvonkohry dodává orchestru jasný a jiskřivý témbr. Dobře kontrastuje s níže posazenými nástroji a dodává celkovému zvuku pocit lehkosti a vzdušnosti.
6. Sólová vystoupení :V některých orchestrálních skladbách může být zvonkohra uváděna jako sólový nástroj, kde se ujímá vedení při hraní výrazné melodické linky nebo virtuózní pasáže. To ukazuje jedinečné kvality a schopnosti nástroje.
7. Všestrannost :Díky své všestrannosti je zvonkohra vhodná pro různé hudební žánry a styly, včetně klasické, současné, jazzové a dokonce i filmové hudby. Jeho přítomnost v orchestru nabízí skladatelům širokou škálu tvůrčích Möglichkeiten.
Celkově zvonkohra přispívá k celkové struktuře, barvě a zvuku orchestru, zvyšuje hudební výraz a poskytuje další vrstvu zájmu a vzrušení pro orchestrální výkony.